Pracovní stres a konflikty jsou běžnou součástí mnoha vztahů a často vedou páry k vyhledání terapie. Tyto problémy, ať už běžné jako nedostatek intimity a domácích neshod, nebo zásadní jako zrada, mají společný základ: pocit odpojení od partnera. Tento pocit odpojení je značnou ztrátou, kvůli které se páry cítí zraněné, rozzlobené a vyčerpané a touží po obnovení blízkosti ve vztahu. Klíčem k navrácení pocitu spojení je cítit se nejprve v bezpečí.
Komunikace je prvním krokem k obnovení bezpečného prostředí. Prozkoumávání nevyjádřených pocitů, přání a touh a řešení detailů interakcí vytváří bezpečnost a spojení. Při zkoumání bolestí pomáháme formovat nové dovednosti mluvení a poslouchání, které pěstují péči, empatii a zvědavost. Jakmile se komunikace přesune od debat o vítězství k rozhovorům hledajícím porozumění, dochází k uzdravení a důvěra roste.
Nevědomá komunikace těla, jako jsou výrazy obličeje, gesta, oční kontakt a tón hlasu, hraje zásadní roli v navozování pocitu bezpečí a spojení. Tyto signály, které často vysíláme bez slov, regulují vztahy a mohou být využity k pozitivní změně.
V terapii s páry pracujeme tím, že se zaměřujeme na nevědomou komunikaci a pomáháme najít způsoby, jak vysílat pozitivní signály. Dotyk je jedním z nejúčinnějších nevědomých projevů, a pokud je pár otevřený fyzickému kontaktu, může to značně posílit jejich spojení.
Výchova dětí také značně závisí na nevědomé komunikaci. Pomáháme rodičům vysílat jednotné signály a prezentovat se jako pevná a bezpečná jednota, což dětem poskytuje pocit bezpečí a snižuje jejich problémové chování.
Páry čelící traumatu, jsou obzvláště citlivé na nevědomé signály. Je klíčové zaměřit se na nevědomé reakce párů, abychom vytvořili bezpečné prostředí, které podporuje spojení a uzdravení. To, co říkáme, je důležité, ale jak to říkáme, má ještě větší význam.
